V nßsledujφcφm seznamu jsou uvedeny zßkladnφ kroky instalace.
Ne╛ zaΦnete s instalacφ, vytvo°te si zßlohu soubor∙, kterΘ mßte na disku, proto╛e p°i instalaci by mohlo dojφt ke ztrßt∞ va╣ich dat. Je velmi pravd∞podobnΘ, ╛e budete muset p°erozd∞lit pevn² disk, abyste ud∞lali mφsto pro Debian GNU/Linux. P°i rozd∞lovßnφ disku byste v╛dy m∞li poΦφtat s tφm, ╛e m∙╛ete ztratit v╣echna data. InstalaΦnφ programy jsou docela spolehlivΘ a v∞t╣ina z nich je prov∞°enß lety pou╛φvßnφ, ale chybnß odpov∞∩ by se vßm mohla zle vymstφt. I po uchovßnφ obsahu disk∙ bu∩te opatrnφ a promyslete si odpov∞di a kroky p°i instalaci. Dv∞ minuty p°em²╣lenφ mohou u╣et°it hodiny zbyteΦnΘ prßce.
Jestli╛e budete instalovat Linux na poΦφtaΦ, kde ji╛ mßte jin² operaΦnφ systΘm, p°esv∞dΦete se, ╛e mßte po ruce mΘdia pro jeho instalaci. Zvlß╣╗ v p°φpad∞, ╛e se chystßte p°erozd∞lit systΘmov² disk, se vßm m∙╛e p°ihodit, ╛e bude nutnΘ obnovit zavßd∞nφ tohoto systΘmu nebo dokonce novß instalace operaΦnφho systΘmu.
install.cs.txtinstall.cs.htmlinstall.cs.pdfLinux Hardware Compatibility HOWTOfdisk.txtcfdisk.txt.../current/md5sum.txtmd5sum, m∙╛ete si p°φkazem md5sum -v -c md5sum.txt
ov∞°it, zda soubory nejsou po╣kozeny.
Informace o hardwaru m∙╛ete zφskat:
HardwarovΘ informace nutnΘ pro instalaci
+-------------------------------------------------------------------+
|Hardware| (mo╛nß) pot°ebnΘ informace |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * PoΦet. |
| | * Jejich po°adφ v systΘmu. |
|PevnΘ | * Typ IDE nebo SCSI (v∞t╣ina poΦφtaΦ∙ mß disky IDE) |
|disky | * DostupnΘ volnΘ mφsto. |
| | * DiskovΘ oddφly. |
| | * Oddφly, na kter²ch jsou nainstalovßny jinΘ |
| | operaΦnφ systΘmy. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * V²robce a model. |
| | * Podporovanß rozli╣enφ. |
|Monitor | * Horizontßlnφ obnovovacφ frekvence. |
| | * Vertikßlnφ obnovovacφ frekvence. |
| | * Podporovanß barevnß hloubka (poΦet barev). |
| | * Velikost obrazovky. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Typ: sΘriovß, PS nebo USB. |
|My╣ | * Port. |
| | * V²robce. |
| | * PoΦet tlaΦφtek. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Sφ╗ | * V²robce a model. |
| | * Typ adaptΘru. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Tiskßrna| * V²robce a model. |
| | * Podporovanß tiskovß rozli╣enφ. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * V²robce a model. |
|Video | * Dostupnß videopam∞╗. |
|karta | * Podporovanß rozli╣enφ a barevnΘ hloubky (m∞li byste |
| | porovnat se schopnostmi monitoru). |
+-------------------------------------------------------------------+
Mnoho znaΦkov²ch v²robk∙ pracuje pod Linuxem bez problΘm∙ a podpora hardwaru pro Linux se zlep╣uje ka╛d²m dnem. P°es to v╣echno Linux nepodporuje tolik typ∙ hardwaru jako n∞kterΘ jinΘ operaΦnφ systΘmy.
Pod Linuxem obvykle nepob∞╛φ hardware, kter² ke svΘ Φinnosti vy╛aduje n∞kterou verzi Windows.
P°esto╛e n∞kter² Windows-specifick² hardware m∙╛ete pod Linuxem rozchodit, obvykle to vy╛aduje spoustu dal╣φ prßce. Navφc linuxovΘ ovladaΦe pro windowsov² hardware b²vajφ svßzßny s konkrΘtnφm jßdrem a tudφ╛ mohou rychle zastarat.
Nejroz╣φ°en∞j╣φmi ukßzkami tohoto hardwaru jsou takzvanΘ win-modemy. Windows-specifickΘ v╣ak mohou b²t i tiskßrny a jinß za°φzenφ.
Mo╛n² postup p°i ov∞°ovßnφ hardwarovΘ kompatibility:
Pokud bude vß╣ poΦφtaΦ trvale p°ipojen do sφt∞ (myslφ se ethernetovΘ a obdobnΘ p°ipojenφ, ne PPP), zjist∞te si od sprßvce sφt∞ tyto informace. (Pokud vßm sprßvce sφt∞ doporuΦφ pou╛φt DHCP server, nemusφte tyto informace zji╣╗ovat, proto╛e DHCP server nastavφ vß╣ poΦφtaΦ automaticky.)
Jestli╛e budete do sφt∞ p°ipojeni jen p°es PPP nebo podobnΘ vytßΦenΘ p°ipojenφ, nejspφ╣ nebudete moci instalovat zßkladnφ systΘm ze sφt∞. V takovΘm p°φpad∞ musφte instalovat z CD, lokßlnφho disku nebo disket obsahujφcφch zßkladnφ balφΦky. K nastavenφ sφ╗ovΘho p°ipojenφ se m∙╛ete vrßtit, a╛ budete mφt instalaci hotovou. Nßvod je dßle v textu Nastavenφ PPP, Oddφl 8.9.
Je velmi d∙le╛itΘ v∞d∞t, pro jak² ·Φel chcete poΦφtaΦ pou╛φvat. Podle toho odhadnete nßroky na diskovou kapacitu a navrhnete optimßlnφ rozd∞lenφ pevnΘho disku.
Porovnejte seznam va╣eho hardware s nßsledujφcφ tabulkou, ve kterΘ zjistφte, zda m∙╛ete pou╛φt zam²╣len² typ instalace.
SkuteΦnΘ minimßlnφ po╛adavky mohou b²t ni╛╣φ ne╛ uvßdφ tabulka, ale v∞t╣ina u╛ivatel∙ by se mohla cφtit frustrovan∞. Pro pracovnφ stanice je minimßlnφ doporuΦen² procesor Pentium 100 a pro server Pentium II-300.
DoporuΦenΘ minimßlnφ po╛adavky
+----------------------------------------------+
|Typ instalace | RAM | Pevn² disk |
|------------------+-------------+-------------|
|Bez kanc. aplikacφ| 16 MB | 450 MB |
|------------------+-------------+-------------|
|Pracovnφ stanice | 64 MB | 1 GB |
|------------------+-------------+-------------|
|Server | 128 MB | 4 GB |
+----------------------------------------------+
Pro p°edstavu je zde uvedeno n∞kolik typick²ch vyu╛itφ Debianu. Dal╣φ ideu o zabranΘm mφstu m∙╛ete zφskat pohledem na Mφsto pot°ebnΘ pro ·lohy, Oddφl 11.4.
Pamatujte, ╛e v╣echny uvedenΘ velikosti jsou orientaΦnφ a ╛e neobsahujφ dal╣φ
v∞ci, kterΘ obvykle v systΘmu b²vajφ (jako t°eba po╣ta, soubory u╛ivatel∙,
data). P°i p°id∞lovßnφ mφsta pro va╣e vlastnφ soubory a data je v╛dy lep╣φ b²t
velkorys². KonkrΘtn∞ v Debianu oblast /var obsahuje hodn∞ dat
zßvisl²ch na danΘ situaci. Nap°φklad soubory programu dpkg mohou
klidn∞ zabrat 20MB, ani nemrknete. Pokud p°idßme velikost logovacφch soubor∙
(v∞t╣inou v °ßdech MB) a ostatnφ prom∞nlivß data, m∞li byste pro
/var uva╛ovat o alokovßnφ minimßln∞ 50MB.
Rozd∞lenφm disku se na disku vytvo°φ n∞kolik vzßjemn∞ nezßvisl²ch oddφl∙ (angl. partition). Ka╛d² oddφl je nezßvisl² na ostatnφch. Dß se to p°irovnat k bytu rozΦlen∞nΘmu zdmi, p°idßnφm nßbytku do jednΘ mφstnosti nemß na ostatnφ mφstnosti ╛ßdn² vliv.
Jestli╛e u╛ na poΦφtaΦi mßte n∞jak² operaΦnφ systΘm (Windows95, Windows NT, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD, …) a chcete na stejn² disk je╣t∞ umφstit Linux, patrn∞ se nevyhnete p°erozd∞lenφ disku. Debian pro sebe pot°ebuje vlastnφ diskovΘ oblasti a nem∙╛e b²t nainstalovßn na oblasti Windows nebo t°eba MacOS. Je sice mo╛nΘ sdφlet n∞kterΘ oblasti s jin²mi systΘmy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimßln∞ budete pot°ebovat jednu oblast pro ko°enov² souborov² systΘm.
Informace o aktußlnφm rozd∞lenφ disku m∙╛ete zφskat d∞licφm programem va╣eho stßvajφcφho operaΦnφho systΘmu , jako je fdisk nebo PartitionMagic . Ka╛d² d∞licφ nßstroj umo╛≥uje prohlφ╛et oblasti bez jejich modifikace.
Obecn∞ zm∞na oddφlu, na kterΘm je souborov² systΘm, znamenß ztrßtu dat, tak╛e si rad∞ji disk p°ed zm∞nami do tabulky diskov²ch oddφl∙ zazßlohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu takΘ rad∞ji vynesete ve╣ker² nßbytek, ne╛ budete p°estavovat zdi. Na╣t∞stφ pro n∞kterΘ u╛ivatele existuje alternativnφ °e╣enφ, viz Zm∞na rozd∞lenφ disku bez ztrßty dat, Oddφl 3.6.1.1.
Jestli╛e mß vß╣ poΦφtaΦ vφce ne╛ jeden pevn² disk, m∙╛ete cel² disk vyhradit pro Debian a d∞lenφm disku se m∙╛ete zab²vat a╛ v pr∙b∞hu instalace. Oddφlov² program obsa╛en² v instalaΦnφm programu se s tφm jednodu╣e vypo°ßdß.
Stejn∞ pokud mßte pouze jeden pevn² disk a chcete kompletn∞ nahradit stßvajφcφ operaΦnφ systΘm Debianem, m∙╛e rozd∞lenφ disku prob∞hnout a╛ v pr∙b∞hu instalace (Poznßmky k rozd∞lovßnφ disku, Kapitola 6). Pozor: pokud startujete instalaΦnφ systΘm z pevnΘho disku a potom tento disk rozd∞lφte, sma╛ete si zavßd∞cφ soubory a musφte doufat, ╛e se instalace povede napoprvΘ. (Minimßln∞ v tomto p°φpad∞ je dobrΘ mφt u sebe nßstroje pro o╛ivenφ poΦφtaΦe, jako jsou zavßd∞cφ diskety nebo CD s p∙vodnφm systΘmem a podobn∞).
TakΘ v p°φpad∞, ╛e ji╛ mßte na disku n∞kolik oblastφ a pot°ebnΘ mφsto m∙╛ete zφskat jejich smazßnφm, m∙╛ete poΦkat s rozd∞lenφm disku a rozd∞lit disk a╛ p°i instalaci. NedoporuΦujeme vytvß°et linuxovΘ oblasti nßstroji z jin²ch operaΦnφch systΘm∙. (Ka╛d² systΘm vφ nejlΘpe, co mß rßd).
Pokud budete mφt na poΦφtaΦi vφce operaΦnφch systΘm∙, m∞li byste tyto systΘmy instalovat p°ed Debianem. InstalaΦnφ programy Windows a jin²ch systΘm∙ by mohly zabrßnit startu Debianu nebo vßs navΘst k p°eformßtovßnφ n∞kter²ch oblastφ.
Tyto problΘmy m∙╛ete vy°e╣it, nebo se jim ·pln∞ vyhnout, ale nejjist∞j╣φ je instalovat Debian jako poslednφ.
Jestli╛e mßte, jako v∞t╣ina kancelß°sk²ch poΦφtaΦ∙, pouze jeden pevn² disk s oblastφ o maximßlnφ velikosti a chcete zavßd∞t oba operaΦnφ systΘmy (p∙vodnφ systΘm a Debian), budete muset:
Pokud budete m∞nit diskovΘ oddφly se souborov²mi svazky FAT nebo NTFS, doporuΦuje se bu∩ postup popsan² dßle v textu nebo pou╛itφ program∙ ze systΘm∙ DOS nebo Windows. Nenφ nutnΘ provßd∞t rozd∞lenφ disku z t∞chto systΘm∙, lep╣φch v²sledk∙ obvykle docφlφte v Linuxu.
Mo╛n²m problΘmem m∙╛e b²t velk² IDE disk, na kterΘm nepou╛φvßte ani LBA adresovßnφ ani p°eklßdacφ ovladaΦ od v²robce, nebo mßte star╣φ BIOS (vyroben² p°ed rokem 1998), kter² nepodporuje roz╣φ°enφ pro velkΘ disky. Potom je nutnΘ umφstit zavßd∞cφ oddφl do prvnφch 1024 cylindr∙ na disku (obvykle prvnφch 524 MB), co╛ m∙╛e vy╛adovat posunutφ stßvajφcφch FAT nebo NTFS oblastφ.
Jedna z nejΦast∞j╣φch situacφ je p°idßnφ Debianu na systΘm, kde u╛ je DOS (p°φpadn∞ Windows 3.1), Win32 (nap°φklad Windows 95, 98, NT) nebo OS/2, ani╛ by se zniΦila p°edchozφ instalace. Jak u╛ bylo vysv∞tleno v PoΦet a velikost oblastφ, Oddφl 6.1, zmen╣ovßnφ velikosti diskovΘho oddφlu vede skoro jist∞ ke ztrßt∞ dat, pokud se neprovedou jistß opat°enφ. Metoda, kterou zde popφ╣eme, sice nezaruΦuje, ╛e nep°ijdete o data, ale v praxi velice dob°e funguje. Rozhodn∞ si ale vytvo°te zßlohu dat.
Nejprve se rozhodn∞te, jak disk chcete rozd∞lit. Postup v tΘto sekci rozd∞lφ jeden oddφl na dva. Jeden bude obsahovat p∙vodnφ operaΦnφ systΘm a druh² bude pro Debian. B∞hem instalace Debianu budete mφt p°φle╛itost druhou Φßst disku dßle rozd∞lit.
Postup se zaklßdß na p°esunu dat na zaΦßtek oddφlu a nßslednΘ zm∞n∞ do zßznam∙ o rozd∞lenφ disku tak, ╛e nedojde ke ztrßt∞ dat. D∙le╛itΘ je, abyste mezi p°esunutφm dat a zm∞nou oddφl∙ provedli co nejmΘn∞ operacφ, snφ╛φte tak mo╛nost zßpisu n∞jakΘho souboru do volnΘho mφsta na oddφlu a poda°φ se vßm vyd∞lit z p∙vodnφho oddφlu v∞t╣φ Φßst.
Budete pot°ebovat program fips, kter² najdete v adresß°i
tools na serverech zrcadlφcφch distribuci Debianu. Rozbalte
archφv a nakopφrujte soubory RESTORRB.EXE, FIPS.EXE a
ERRORS.TXT na systΘmovou disketu. SystΘmovß disketa se vytvo°φ
p°φkazem sys a:. Program fips je dopln∞n velmi kvalitnφm popisem.
kter² jist∞ ocenφte v p°φpad∞, ╛e pou╛φvßte p°i p°φstupu na disk kompresi dat
nebo diskov² mana╛er. Vytvo°te si systΘmovou disketu a ne╛ zaΦnete
defragmentaci, p°eΦt∞te si dokumentaci.
Dal╣φ krok je p°esun dat na zaΦßtek oddφlu. To umφ program
defrag, kter² je souΦßstφ systΘmu DOS verze 6.0 a pozd∞j╣φch
verzφ. Dokumentace k programu fips obsahuje seznam jin²ch
program∙, kterΘ m∙╛ete k tomuto ·konu pou╛φt. Jestli╛e pou╛φvßte Windows 95,
musφte pou╛φt jejich verzi programu defrag, pon∞vad╛ verze pro DOS
nezvlßdß VFAT, kterß obsahuje podporu dlouh²ch jmen u Windows 95 a vy╣╣φch.
Po ukonΦenφ defragmentace disku, kterß m∙╛e na v∞t╣φch discφch chvφli trvat, zave∩te systΘm z p°ipravenΘ systΘmovΘ diskety. Spus╗te a:\fips a postupujte podle nßvodu.
Pokud s programem fips neusp∞jete, m∙╛ete zkusit jinΘ programy pro
sprßvu disku.
P°i vytvß°enφ oddφl∙ pro DOS nebo zm∞n∞ jejich velikosti linuxov²mi nßstroji,
pozorovali n∞kte°φ u╛ivatelΘ problΘmy s takto p°ipraven²mi oddφly. N∞kdy se
jednalo o zhor╣enφ v²konu, ΦastΘ potφ╛e s programem scandisk nebo
divnΘ chyby systΘm∙ DOS a Windows.
Kdykoliv vytvo°φte nebo zm∞nφte velikost oddφlu urΦenΘho pro DOS, je dobrΘ
vymazat prvnφch pßr sektor∙. P°ed spu╣t∞nφm programu format v
systΘmu DOS, prove∩te z Linuxu
dd if=/dev/zero of=/dev/hdXX bs=512 count=4
V tΘto Φßsti se popisuje nastavenφ hardwaru nutnΘ p°ed vlastnφ instalacφ. Obecn∞ se tφm myslφ kontrola a p°φpadnß zm∞na nastavenφ ,,firmware'' systΘmu. ,,Firmware'' je nejni╛╣φ ·rove≥ softwaru, kter² za°φzenφ v poΦφtaΦi pou╛φvajφ, rozhodujφcφm zp∙sobem ovliv≥uje start poΦφtaΦe po jeho zapnutφ. TakΘ se zde dozvφte o n∞kter²ch znßm²ch hardwarov²ch problΘmech ovliv≥ujφcφch spolehlivost systΘmu Debian GNU/Linux
BIOS zabezpeΦuje zßkladnφ funkce nutnΘ pro zavedenφ operaΦnφho systΘmu. Vß╣ poΦφtaΦ patrn∞ umo╛≥uje vyvolßnφ menu, ze kterΘho lze BIOS nastavit. P°ed instalacφ si ov∞°te, ╛e mßte BIOS sprßvn∞ nakonfigurovßn, vynechßnφ tohoto kroku se m∙╛e projevit pßdy systΘmu nebo vßm Debian nemusφ jφt v∙bec nainstalovat.
Nßsledujφcφ °ßdky jsou p°evzaty z PC Hardware
FAQ z odpov∞di na otßzku, jak vyvolat menu systΘmu BIOS. Podoba
menu nenφ jednotnß, zßle╛φ, kdo je autorem softwaru BIOSu.
[From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet)]
Dal╣φ informace o vyvolßnφ menu BIOSu jsou t°eba v http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Hard-Disk-Upgrade/install.html.
N∞kterΘ poΦφtaΦe °ady 386 menu systΘmu BIOS nemajφ. Vy╛adujφ zvlß╣tnφ program,
kter²m nastavφte CMOS. Pokud tento program pro vß╣ poΦφtaΦ nemßte, m∙╛ete
vyzkou╣et n∞kter² ze seznamu na ftp://ftp.simtel.net/pub/simtelnet/msdos/.
SystΘmy BIOS v∞t╣inou umo╛≥ujφ v²b∞r mΘdia, ze kterΘho bude zaveden operaΦnφ systΘm. Nastavte zavßd∞cφ po°adφ A: (prvnφ disketovß jednotka), CD-ROM (pravd∞podobnΘ oznaΦenφ D: nebo E:) a nakonec C: pro prvnφ pevn² disk. Tφm umo╛nφte nata╛enφ operaΦnφho systΘmu bu∩ z diskety nebo z CD, ze kter²ch se Debian instaluje nejΦast∞ji.
Pokud mßte nov∞j╣φ SCSI °adiΦ a mßte k n∞mu p°ipojenou CD mechaniku, z nejv∞t╣φ pravd∞podobnostφ z nφ budete moci nastartovat. JedinΘ, co musφte ud∞lat, je povolit zavßd∞nφ z CD-ROM ve SCSI-BIOSu va╣eho °adiΦe.
V dal╣φ Φßsti naleznete postup, jak zm∞nit po°adφ zavßd∞nφ. Po instalaci nezapome≥te vrßtit po°adφ na p∙vodnφ hodnoty, abyste mohli zavΘst systΘm z pevnΘho disku.
ObvyklΘ polo╛ky b²vajφ: ,,C, A, cdrom'' nebo ,,A, C, cdrom''.
C je pevn² disk a A b²vß disketovß mechanika.
N∞kterΘ BIOSy (jako t°eba Award BIOS) obsahujφ mo╛nost ,,automaticky nastavit rychlost otßΦenφ CD'', co╛ nemusφ b²t nejlep╣φ volba. Pokud od jßdra dostßvßte chybovΘ hlß╣ky seek failed, m∙╛e to b²t vß╣ problΘm. Rad∞ji byste m∞li rychlost otßΦenφ nastavit na n∞jakou men╣φ hodnotu.
Pokud mßte v poΦφtaΦi nastavenφ obou druh∙ pam∞ti, nastavte co nejvφce ve prosp∞ch extended, kterou Linux vyu╛φvß.
Zaka╛te v BIOSu varovßnφ o v²skytu vir∙. Mßte-li specißlnφ desku s antivirovou ochranou, deaktivujte ji nebo desku z poΦφtaΦe odstra≥te. Jejφ funkce nenφ sluΦitelnß s b∞hem systΘmu GNU/Linux. Dφky p°φstupov²m prßv∙m k soubor∙m, chrßn∞nΘ pam∞ti jßdra, o virech v Linuxu skoro neusly╣φte. [3]
Va╣e zßkladnφ deska z°ejm∞ umo╛≥uje volbu shadow RAM nebo nastavenφ typu ,,BIOS caching'', ,,Video BIOS Shadow'', ,,C800-CBFF Shadow''. Deaktivujte tato nastavenφ. Shadow RAM zrychluje p°φstup do ROM pam∞tφ na zßkladnφ desce a n∞kter²ch °adiΦφch. Linux mφsto tΘto optimalizace pou╛φvß vlastnφ 32-bitov² p°φstup a poskytuje tuto pam∞╗ program∙m jako b∞╛nou pam∞╗. P°i ponechßnφ volby shadow RAM m∙╛e dojφt ke konfliktu p°i p°φstupu k za°φzenφm.
Najdete-li v menu BIOS polo╛ku ,,15-16 MB Memory Hole'', prosφm, zaka╛te tuto funkci. Linux bude vyu╛φvat cel²ch 16 MB, pokud je mßte.
Zßkladnφ deska Intel Endeavor mß volbu ,,LFB'' neboli ,,Linear Frame Buffer'' obsahujφcφ dv∞ polo╛ky ,,Disabled'' a ,,1 Megabyte''. Nastavte jφ na ,,1 Megabyte''. P°i druhΘ alternativ∞ ne╣lo sprßvn∞ naΦφst instalaΦnφ disketu a systΘm se zhroutil. V dob∞ p°φpravy tohoto dokumentu nebylo z°ejmΘ, co je p°φΦina, instalace byla prost∞ mo╛nß jen s tφmto nastavenφm.
Nastavte ·sporn² re╛im na volbu APM. Nepovolte mo╛nosti doze, standby, suspend, nap a sleep a rovn∞╛ Φasovßnφ pro uspßnφ disku. Linux dokß╛e uvΘst poΦφtaΦ do ·spornΘho stavu bez slu╛eb BIOSu. Z jßdra na disketßch urΦen²ch pro instalaci byl ovladaΦ pro APM vyjmut, proto╛e na jednom notebooku zp∙soboval zasekßvßnφ systΘmu. Po ·sp∞╣nΘ instalaci Debian/Linuxu si m∙╛ete podle Kompilace novΘho jßdra, Oddφl 9.6 vytvo°it vlastnφ verzi jßdra operaΦnφho systΘmu, kterΘ bude APM podporovat.
Mnoho u╛ivatel∙ se pokou╣elo p°etaktovat chod procesoru na vy╣╣φ ne╛ urΦenou
frekvenci (nap°. 90MHz na 100MHz). Sprßvnß funkce poΦφtaΦe pak m∙╛e b²t
zßvislß na teplot∞ a dal╣φch faktorech a n∞kdy hrozφ i po╣kozenφ systΘmu.
Jednomu z autor∙ tohoto dokumentu fungoval p°etaktovan² systΘm p°es rok
bezchybn∞ a pak zaΦalo dochßzet k ukonΦenφ b∞hu kompilßtoru gcc
chybou unexpected signal p°i kompilaci jßdra. Nastavenφ rychlosti CPU na
nominßlnφ hodnotu tyto problΘmy odstranilo.
Kompilßtor gcc Φasto jako prvnφ poukß╛e na problΘmy s pam∞tφ (nebo
na jinΘ hardwarovΘ problΘmy zp∙sobujφcφ nep°edvφdatelnou modifikaci dat), nebo╗
vytvß°φ velkΘ datovΘ struktury, kterΘ opakovan∞ prochßzφ. Chyba v ulo╛enφ dat
zp∙sobφ vygenerovßnφ neplatnΘ instrukce nebo p°φstup na neexistujφcφ adresu.
Symptomem je pak ukonΦenφ p°ekladu chybou unexpected signal (neoΦekßvan²
signßl).
Kvalitnφ zßkladnφ desky podporujφ paritnφ RAM a jsou schopny upozornit na jednobitovou chybu v RAM. Bohu╛el nedokß╛φ chybnß data opravit a obyΦejn∞ dojde k okam╛itΘmu pßdu systΘmu. Stejn∞ je ale lep╣φ v∞d∞t, ╛e k takovΘ situaci dochßzφ, ne╛ riskovat po╣kozenφ dat. Z tohoto d∙vodu jsou nejlep╣φ systΘmy vybaveny zßkladnφmi deskami podporujφcφmi paritnφ a pravou paritnφ pam∞╗. Vφce k tomuto tΘmatu Fale╣nß paritnφ pam∞╗, Oddφl 2.6.3.
Pokud mßte skuteΦn∞ paritnφ pam∞╗ovΘ moduly a zßkladnφ desku, kterß je podporuje, povolte v systΘmu BIOS nastavenφ, kterß zp∙sobφ p°eru╣enφ p°i chyb∞ paritnφ pam∞ti.
SystΘmy s volbou rychlosti b∞hu CPU nastavte na vy╣╣φ rychlost, pokud BIOS dokß╛e vypnout softwarovΘ p°epφnßnφ rychlosti procesoru, uΦi≥te tak. Na urΦit²ch systΘmech m∙╛e p°i detekci za°φzenφ dojφt ke konfliktu se softwarov²m °φzenφm taktu procesoru.
Mnozφ majitelΘ procesor∙ Cyrix byli donuceni vypnout cache na dobu instalace Linuxu z d∙vod∙ chyb p°i Φtenφ disket. Jestli╛e budete muset p°istoupit ke stejnΘmu opat°enφ, nezapome≥te po ·sp∞╣nΘ instalaci povolit pou╛φvßnφ cache, systΘm b∞╛φ bez cache v²razn∞ pomaleji.
Nejednß se asi o chybu procesoru a bylo by mo╛nΘ v Linuxu zjednat nßpravu. Po p°echodu z 16 do 32 bitovΘho re╛imu patrn∞ p°estane b²t platn² obsah cache.
Mimo nastavenφ v systΘmu BIOS je n∞kdy t°eba zm∞nit konfiguraci vlastnφch za°φzenφ. K n∞kter²m kartßm jsou k dispozici programy na jejich konfiguraci, u jin²ch se provßdφ zm∞ny p°φmo na kart∞ propojkami. Nenφ mo╛nΘ zde uvΘst ·pln² popis pro ka╛dΘ za°φzenφ, cφlem tohoto nßvodu je dßt alespo≥ pßr u╛iteΦn²ch tip∙.
Pokud n∞kterΘ ze za°φzenφ poskytuje ,,mapovßnφ pam∞ti'', m∞lo by se odehrßvat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB) nebo alespo≥ 1 MB nad celkovou pam∞tφ va╣eho systΘmu.
Pokud nemßte k dispozici klasickou AT klßvesnici, ale pouze USB, budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasickΘ AT klßvesnice. Hledejte polo╛ky ,,Legacy keyboard emulation'' nebo ,,USB keyboard support''. Abyste mohli zavΘst instalaΦnφ sytΘm, musφ b²t tato volba povolenß.
Pokud ╛ßdnou podobnou nabφdku nem∙╛ete najφt, mohou nastat dva p°φpady: Bu∩ je tato volba standardn∞ zapnutß a nic se ned∞je, nebo BIOS tuto emulaci neposkytuje a pak mßte sm∙lu.
Jestli╛e emulace p°estane fungovat t∞sn∞ po zavedenφ jßdra, m∙╛ete zkusit variantu ,,bf2.4'', kterß mß USB moduly na ko°enovΘ disket∞. Jestli╛e instalujete z disket, budete pot°ebovat klßvesnici je╣t∞ p°ed tφm, ne╛ se zavedou p°φslu╣nΘ moduly. V takovΘm p°φpad∞ by mohl pomoci zavßd∞cφ argument ,,keytimer''.
N∞kdy se stßvß, ╛e emulace z niΦeho nic p°estane fungovat, ale po n∞kolika minutßch se zase rozb∞hne. Toto chovßnφ m∙╛ete spravit tφm, ╛e programem modconf zavedete vlastnφ linuxovΘ ovladaΦe pro USB klßvesnice (spolu s moduly usb-uhci nebo usb-ohci modules, viz ,,Nastavenφ ovladaΦ∙ za°φzenφ'').
Linux nedokß╛e v╛dy sprßvn∞ urΦit dostupnou pam∞╗ v systΘmu. Podφvejte se na Zavßd∞cφ argumenty, Oddφl 5.1.
Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86
verze 3.0.23, 15 May, 2002